Upadnout až na dno není tak složité, jak ukazují všechny jmenované mediální příklady. Spadnou z kola není také nic neobvyklého. Ale spadnout z višně a ještě se tvářit inteligentně, tak to je umění. Takto nějak jsem se dnes musela tvářit po jednání, které jsem musela absolvovat. Nestačila jsem se divit, co všechno musí člověk dělat, v jakém rozsahu a hlavně proč. No a pak náraz na někoho, koho vlastně nečekáte, koho si vážíte, ale zřejmě on vás tak moc ne... No to byl tedy začatek dne. Teď už je to lepší, ale stejně si říkám, stojí mi to za to stále se stresovat? A jaké mám ohodnocení? Nebylo by lepší hledat jiný způsob práce? I když všichni říkají, že hvězda bude vždycky hvězdou i když padne na zem. Já si to nemyslím...
Hvězdný prach v očích a úsměv na rtech celý den!
Žádné komentáře:
Okomentovat