Hledáme jistoty kde se dá a vnímáme všechno možné i nemožné, co kolem proudí. V této bláznivé době, která je neklidná, si klid vytváříme zejména v sobě a snažíme se jej předávat dál. Někdy je to cesta přes rozbouřenou řeku, jindy je to procházka po lanovém žebříku. Vždycky se to dá zvládnout, ale jen s vědomím, že máme jeden druhého a třetího, na kterého se můžeme spolehnout. Máme místo, kam se můžeme utéct před bláznivým světem, kde je nám příjemně a kde máme svůj azyl. Jen tohle vědomí je vlastně oporou, kterou se živíme a jsme šťastní. Celkově nám stačí být a být tu jeden pro druhého, protože to je základem veškrého našeho žití... Vědomí, že jsme, že nám slouží zdraví a jsme schopni společně vycházet a prožívat život, který je nám dán, je tím, co slouží k dalšímu kroku. Vede nás ke klidu a pochopení toho, co je život!
Víc není třeba, pak už stačí jen kousíček chleba...
Žádné komentáře:
Okomentovat