Co dávám světu? Stále slyším znít v hlavě tuto větu. Je toho dost, co právě dělám? Jsem dost prospěšná svému okolí a všem, komu mám? Všechno, co žiju a cítím se ve mě střádá. A já občas nevím, zda se na sebe dívám ráda. Starosti se kolem nabalují a já čím dál tím víc pochybuji, že ještě něco smysluplného přinesu tomuto světu, i když nevím, možná se pletu! Je pro mě důležité pracovat s vnitřní motivací a brát život s lehkostí a ohromnou legrací. Obklopovat se lidmi, kteří mi věří, inspirují a podporují, kteří ví, co v životě potřebuji. Proto se víc uzavírám do svého světa, aby v něm po hlupácích a bláznech byla veta. Po každém běžném setkání poznám, kdo je se mnou a kdo mimo můj seznam. Vím, že mám skvělé nastavení, jen si musím vždy najít správné vysvětlení. Proč věci nejdou stále tak, jak bych chtěla, ale občas je to jedna velká mela. Musím se udržet a jít dál, cestou, kterou by už jiný možná vzdal. Je to moje cesta, kterou jsem si vybrala a jdu po ní už od mala. Není lehká, já to vím, ale ve svém věku, to snad už vydržím...
Dokážu to, já to vím, přece něco vydržím!
Žádné komentáře:
Okomentovat