Pohled z okna vyklouzlí úsměv na tváři i těm najzarytějším škarohlídům. Venku sněží, padají velké sněhové vločky, které vítr honí sem a tam. Na chodnících se postupně vytváří vrstva sněhových jazyků, které dnes nemá kdo odklízet. Všichni jsou schovaní doma a nikomu se nechce vycházet ven. Stačí jen pohledy do zasněženého okolí a člověk ví, že dnes bude nejlepší zachumlat se do teplé deky, uvařit si voňavý čaj a pustit si hezký film, nebo si číst knihu. Někdo přeci jen vyrazí na krátkou procházku, aby se trošičku vymrazil a chutnala mu odpolední káva. Ale rozhodně většina bude schovaná za záclonou a bude si říkat, jak je venku krásná zima, která by už mohla skončit. A že skončí velmi brzy, o tom se záhy přesvědčíme. Ani se nenadějeme a jaro, spolu s ptáčky a květinkami přijde a ještě budeme vzpomínat na tyhle krásné zasněžené dny, kdy jsme mohli v klidu a teple odpočívat celé odpoledne doma, v nic nedělání, s knihou v ruce...
Jsem ráda, že mám dnes sníh za svého kamaráda!
Žádné komentáře:
Okomentovat