Stále tomu nemůžu uvěřit! Sedím ve vlaku a jedu do pražské zoologické zahrady, kde se budu starat o všechna má oblíbená zvířátka. Jsem z toho trošku nervózní, jak to zvládnu, ale zároveň se strašně těším. Určitě to bude zábava, poučení a také exkurz do míst, kde jsem zatím nikdy nebyla. Začátek dne je poněkud hektický a dává tušit, že den bude velmi horký. My však s úsměvem podstoupíme strastiplnou cestu autobusem až k branám zoologické zahrady. Obstaráme si vstupenku a pak už rychle udělat kolečko, než půjdu do práce. Během chvilky se nám ukáží hroši, lední medvědi, žirafy a mamky gorily s malými gorilátky. Některým zvířátkům se nechce a už od rána odpočívají, takže štětkouny vidíme jen ležící spící, zato surikaty se svou aktivitou snaží rozveselit každého, kdo se na ně vydrží dívat dostatečně dlouho. Ještě rychlá svačina a pak už čekám na vyzvednutí panem ošetřovatelem. Je to prima nadšenec, který dělá svou práci ukázkově. Nejprve zkontrolujeme výběhy zvířat v Darwinově kráteru na monitorech. Pak připravíme jídlo pro klokánky, klokany a ježury. Vyčistíme, zalejeme a pohledíme si tasmánské čerty. V tichosti nachystáme jídlo spící ježuře. Zajdeme nakrmit klokánka krysího a pak i velké klokany. Ti za námi běží jako pejsi, které nakrmíme. No a pak už míříme na setkání nejočekávanější! Bude Cooper s Winkhlegh a Mersey doma? Vylezou z domácícho nor? A budou se mnou kamarádit? Po chvíli čekání se to povede a moje srdce je až v nebi! Páni, já je viděla, hladila, krmila... Jsou to nádherní mazlíci a asi už nechci domů psa, ale vombata!
Povedený den a zvířátka v něm...
Žádné komentáře:
Okomentovat