Nemám ve zvyku,
dělat mnoho povyku.
Raději přemítám,
myšlenky nachytám.
Chytrý a veselý,
člověk je pak celý.
Jednou i podruhé,
jsou věci přituhé.
Za chvíli povolí,
něco nám dovolí.
Za chvíli usmějí,
k cíli zas dospějí.
Člověk se podívá,
oko mu spočívá,
na rtu a na čele,
vždyť jsme přec
přátelé...
Nehučím, nebrblám,
občas se v sobě jen
trošičku nevyznám.
Pak se to otočí a plné jsou mé oči!
Žádné komentáře:
Okomentovat