Malé filozofické chvilky naplňují můj den. Tu se zastavím a mám hlavu v oblacích. Jindy jsem pevně nohama na zemi. Občas létám jako kouzelný růžový jednorožec a nic mě nemůže zastavit. Někdy jsem bytostně spjatá se zemským povrchem svými letitými kořeny. Jen krásná zelená koruna stoupá k nebi a otevírá svou náruč andělskému chóru. Jak to bude zítra dnes netuším. Co bude důležité, to je celkem jasné. Nic se nedá odhadnout a všechno má svou jasnou strukturu. Někde mezi tím jsem schovaná já a ve svém malém nekonečnu se otevírám tomu, co je, snažím se pochopit to, co bylo a s důvěrou očekávám to, co přijde...
Nečekaně čekaná je jako velká neznámá!
Žádné komentáře:
Okomentovat