úterý 13. srpna 2019

Veverčáková

Ráno voní vlahým vlhkem a zvířátka pomalu objevují zahradu po noční průtrži mračen. Blesky střídaly hromy, vítr hnal provazy deště a stromy ohýbaly své koruny k zemi. Noc sice byla bouřková, ale ráno je vymalováno slunečním svitem, modrou oblohou a mráčky sem tam. I my se probouzíme, otevíráme se novému dnu, který nás vítá radostným poskakováním veverek. Máma veveřice se vydala se svými dvěma mláďaty na průzkumnou misi. Ukazuje svým mladým, kde najdou nějakou tu dobrotu k snědku. Zprostředkovává jim svou zkušenost a děti musí, jako ve škole, opakovat vše, kter spokojenosti mámy veveřice. A já? Tiše stojím, v úžasu pozoruji tuto veverčí školu a náhle si uvědomím, že je to stejné, jako u lidských maminek a jejich dětí. Učí se navzájem a získávají tk na síle, odvaze i touze dále objevovat svět...

Ať jsi máma veverka, nebo jenom čiperka, uč se a poznávej, jak je svět kolem krásný!

Žádné komentáře:

Okomentovat