Vymalovaný den, sluníčko nad obzorem a voda příjemně chladící na tělo. Franta a Franta se prohánějí kolem a my si užíváme každé plavecké temp. Za chviličku pak vyrížíme dál, abychom poznali Sloupské propadání a dobyli zbytky hradu. Nicméně to nádherné nás teprve čeká. Sloupsko-Šošůvské jeskyně plné kamenné krásy a dechberoucích krápníkových síní. V Eliščině komnatě se tají dech a slzy samovolně kanou. Nádhera se snoubí s krásou, která nemá obdoby. Škoda, že musíme končit, neboť zde bych mohla být hodně dlouho. S dobrým obědem v žaludku vyrážíme pěšky Suchým žlebem až k propasti Mcocha. Netopýři, spi i jiná lidská havěť si zde dala sraz a já se jim nedivím... I tady je moc krásně a příjemně. Přesto je čas rozloučit se a vyrazit dál. Ve Křtinách nahlédneme do Santiniho práce, která je jedinečná. A co pak? Pak už hurá do Lulče, vykoupak, rozdělat oheň a být jen tak, tady a teď!
Jeskynní vílo, ať je Ti zde stále milo...
Žádné komentáře:
Okomentovat