Tak už jsem zase hlídací pes. Nejen, abych uhlídala všechny věci ve vlastní domácnosti, teď jsem se proměnila v hlídací holku pro všechno! Ano, člověk velmi rád pomůže, udělá, přinese, podrží, vyzvedne, odtáhne, ale až se zastaví, tak si uvědomí, že jeho starosti a problémy tady zůstaly a s těmi je také potřeba něco udělat! Kdo je bude řešit, vždyť jsou přeci moje?? Nezbude mi nic jiného, než znovu pomáhám, udělám, podržím, vyzvednu, napíšu a tím vyřeším své starosti. Nedokážu být sobec a říct, já všechno zvládnu sama, tak proč to nezvládnou ostatní! Musím pořád myslet především na ostatní, omlouvám nedostatky, vylepšuji obraz ostatních a nakonec v tom zůstanu sama. Však co, vždyť jde přece jenom o mě, ne? Tak o co jde, o nic.... A tak to jde dál a dál, netuším, jestli to má konec? A doufat, že to bude lepší, tak na to už dávno nespoléhám. Co neudělám, to nemám a co potřebují ostatní, to udělám. Jak jinak lze jít tímto světem? Pokud víte, ráda si dám poradit! A dnes více než kdy jindy platí, že štěstí je to jediné, co můžeme svému okolí dávat, aniž bychom ho sami měli....
Šťasný pečující den!
Žádné komentáře:
Okomentovat