Vím, že jsem na cestě. Moje kroky jsou plné toho, co bych chtěla, aby měly a zároveň věřím, že jsou tím, co sama chci. Můj život je občas jako horská dráha, kdy jsem rychle na plujícím obláčku a najednou letím hodně blízko u země. Ani nevím jak, ale dějí se mi věci, které ke mě přicházejí a já vím, že jsem je přesně takto chtěla. Jsou tím, co jsem chtěla a co bych si přála mít. Jen nevím, zda jsem dostatečně silná zvládnout všechny tyhle veletoče, které jsou s tím spojené. Nějak se mi totiž v poslední době zdá, že už se mi nedostává sil na zvraty a výkruty, které se mnou všechno to moje tělo a svět kolem dělá. Nebo si to možná jen všechno moc připouštím? Netuším, jediné, co opravdu vím je, že bych některé skutečnosti moc chtěla ukončit a dokázat si, že ještě na ně stačím... Budu věřit, že i když se necítím stoprocentně, tak to, co jsem si předsevzala dokážu a budu moci být na sebe i nás všechny zase pyšná...
To co přichází očekávám s pozitivním nastavením a radostí!
Žádné komentáře:
Okomentovat