Ráno jako vymydlené. Nikde ani živáčka, přesto život tepe tam, za všemi těmi uzavřenými dveřmi, ztemnělými okny a ztichlými zdmi. Jen zpola ozářné město vypadá jinak, než za běžného denního světla. Všechno je jiné a jiná jsou i místa, kterými procházíme. Vyhýbáme se temným zákoutím a raději projdeme osvětleným nárožím. Úplně mineme výkladní skříně a schoulíme se do našich teplých kabátů. Pospícháme a jdeme krokem. Běžíme a zároveň si v klidu užíváme náběh do dalšího pracovního dne. Jaký bude a co přinese netušíme. Ale ráno bylo kouzelným tichým koutkem jen pro nás...
Pokojná průbojná!
Žádné komentáře:
Okomentovat