Horko řádí,
slunce pádí,
člověk chce
být ve studené
kádi.
Déšť tu není,
zuby cení,
květy prosí
o tošičku letní
rosy.
Příroda se otepluje,
mráček jen tak
kolem pluje.
Kapky z něho
nespadnou,
stává se to
záhadou.
Kam se voda
poděla?
Je pryč zcela?
To jen kdybych
věděla...
Je to škoda,
je to smutek,
že už není
ani krtek.
Všechno živé
schovalo se.
Je tam někde
na psí ose.
Až se zima
přikulí,
z pelíšků
se vykulí...
Dneska horko, zítra víc, nebojím se vlka nic!
Žádné komentáře:
Okomentovat