Možná se honím za chimérou a možná jen potřebuji správný impuls. Možná je ve mě od dětství nenaplněná touha po uznání a pochopení. Možná sama cítím, že mnohem více lidi kolem sebe podporuji, než lidé podporují mě. Možná moc přemýšlým a nechávám se vtahovat do vlastních myšlenek. Možná jen prožívám něco, co čeká každého v polovině jeho života. Možná se příliš snažím a nedostávám za svou snahu dostatečnou podporu. Možná je slyším trávu růst a stěžuji si na něco, co vlastně není. Možná jsou všechny mé myšlenky jen pouhou zkouškou vlastního vědomí. No a možná jsou všechna tato slova zbytečná, protože možná je všechno jinak. Nevím, možná se dozvím, kde je pravda a možná také ne.
Možně nemožná a nemožně možná...
Žádné komentáře:
Okomentovat