Až se znovu dostanu do situace, jako je právě ta probíhající, kdo ví, zda budu reagovat stejně? Budu ustrašeně koukat na svět, nebo půjdu svému štěstí naproti? Budu schopna zvládat věci tak, jak je zvládám teď, nebo to půjde hůř? Budu tím, kým jsem, nebo budu úplně jiným člověkem? S ohledem na budoucnost nikdo nevíme, jaká bude. Minulost, tu máme za sebou a už ji nezněmíme. Současnost žijeme a tvoříme její součást. No a budoucnost? Tak to je právě otázka... Až zítra uvidíme, jaké to bude, ale to už nebude zítra, ale dnes a dnešek bude včerejškem. A tak stále dokola žijeme v očekávání toho, co bude a jak, přičemž jsme spojeni s tím, co máme a měli bychom vědět, že to je to nejpodstatnější. Ne zítra, ale dnes musíme žít a být!
Žij a sni, večer v klidu usni...
Žádné komentáře:
Okomentovat