Jak se dneska přinutit k tomu, abych vůbec dokázala vstát? Jak se motivovat k tomu, abych dokázala sedět a vnímat věci, které kolem mě běží? Neumím být usměvavým malým medvěděm, kterým většinou bývám. Nejsem schopna fungovat, protože mě bolí i samotné bytí. Teplota pomalu stoupá, žaludek se bouří a tělo nechce nic, jen spát, spát, spát. Je to celkem jasné, když člověku není dobře, že nedokáže rozdávat úsměvy a radostné naladění. Dneska se opravdu těším jen na to, až si zase lupnu nějaký ten lék a tělu se uleví. Já budu moci být v pohodě a klidu, který opravdu potřebuji...
Nemocná - bezmocná!
Žádné komentáře:
Okomentovat