Možná si někdy také představujete, jaké to bude, až nám bude o něco málo víc. Až překročíme zralý věk a staneme se babičkami a dědečky. Možná si říkáte, že není kam spěchat a je potřeba si užít život tady a teď. Možná nad takovými otázkami ani nepřemýšlíte. Přesto je zajímavé se zamyslet a zkusit si uvědomit svou pozici dnes a za několik let v budoucnu. Já si občas říkám, že tempo, kterým v poslední době žiju je tak divoké, že snad bude líp. Dojde k uklidnění a já tím, že budu starší a snad i moudřejší, budu žít klidněji a rozhodně pomaleji. Možná, se ze mě stane někdo, kým bych měla či chtěla být. Nevím. Jediné, co bych si rozhodně přála, aby tady se mnou byli ti, které mám moc ráda. Aby stáli věrně při mě, jako stojí teď. Aby všechno, co budujeme, dávalo i v budoucnu smysl a naše společné bytí bylo protkano láskou, radostí, živostí, smysluplností a zdravím. Neskromné přání, já vím, ale i tak je vyslovím...
Přát si a pracovat, sny si tak budovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat