Je celkem překvapující, že netrpíme ve svých životech mnohem většími psychickými problémy, když žijeme v tak nepřátelském prostředí. Člověk se snaží soustředit se na jednu věc a je neustále vyrušován, odtahován a váben k věci jiné. Úkoly naskakují jeden za druhým a mnozí z nás startují svou digitální dimenzi zpracovávání více věcí najednou. Multitaskingově se věnují poslechu přednášky, na koleni připravují oběd a ještě odpovídají svým ratolestem na záludné otázky z biologie. Pro mnoho lidí běžná realita, která ovšem nepřináší mnoho dobrého. Pokud se jen pokoušíme dělat více věcí najednou, přicházíme o to nejpodstatnější, a tím je schopnost soustředění se. Zabředáváme do hlubiny úkolů a naše schopnost odfiltrovat nedůležité informace od důležitých dostává povážlivé trhliny. Ač vysoce schopní, přesto neschopně stojíme. Nedokážeme jen tak mžikem oka přeskočit od jednoho k druhému, jednotlivosti se propojují a ruší naši pozornost. My pak dospíváme k mnohem nižším pozitivním výsledkům své práce. Stojíme nad rozlitým mlékem a nesoutředěně se pokoušíme řešit. Ač si myslíme, že dělámí více věcí najednou je efektivní, opak je pravdou. Náš mozek se zkrátka umí soustředit, ale s plnou intenzitou jen na jednu věc. A pokud přeskakuje mezi jednotlivými činnostmi, funguje velmi neefektivně. Snad proto je lepší strávit více času u jednotlivostí, které nás dovedou k důležitému poznání...
Nezoufej, svou mysl rád měj!
Žádné komentáře:
Okomentovat