Tak a jsme zase o kus dál. Nebo možná blíž. Záleží, jak se na to člověk podívá. Jestli je optimistou, nebo přílišným realistou. Jedno je však jisté, každým krokem jsme blíže k cíli. Ten se pomalu blíží a našim cílem je napnout všechny síly, k jeho zdolání. Byť se nám může zdát, že některé vrcholy a cíle jsou k nezdolání, přeci jen platí, že každá cesta má svůj cíl a každé stoupání někde končí. Na ně navazují další cesty a nová stoupání, ale tak už to v našich životech chodí. Jdeme stále nahoru, pak zase míříme dolů, procházíme světem a nebráníme se jít. Je to totiž jediná možnost, jak přežít. Nevzpečovat se osudu, pokoušet se trošku myslet a nenechat se vyvést z míry. Jen tak může člověk dospět tam, kam má namířeno a dosáhnout toho, co si předsevzal. Proto mějme své cesty plně pod kontrolou, přemýšlejme a jděme tam, kam jsme se rozhodli...
Jít, spět a růst, nikdy nezažít půst!
Žádné komentáře:
Okomentovat