Uznat svou chybu je velkým gestem člověka. Přiznat někomu jeho zásluhy je věcí vnitřní cti. Akceptovat člověka v jeho velikosti i malosti, je mnohdy velkým snem každého z nás. I když si říkáme, že my to zvládneme, umíme se přeci povznést nad hloupostí a viditelným klientelismem, přesto nás to zarazí. Pokud se dostaneme do situace, kdy nás někdo žádá, většinou se snažíme uznat jeho práva, bez toho, aniž bychom zpochybňovali jeho nároky. Co ale v případě, že víme, že žádající člověk je postižený a svůj handicap využívá ke svému prospěchu? Jak se zachovat? Jak být spravedlivý a uznat to, co uznáno být má, ale také si hájit svou část požadavků? Jak ukázat, že jeden ze sta žádajících zneužívá a profituje ze svého stavu! Nevím, jediné co však tuším, že nelze poměřovat stejným metrem. Ač se o to snažíme, mnohdy chybujeme. My si své chyby uvědomíme, ale co protistrana? No a v tom je ten háček! Proto uznávejme, co uznávat máme a chraňme si svá práva, proti hlouposti, zneužití a omezenosti.
Den plný přijetí i pokory, pro každého dobrého člověka!
Žádné komentáře:
Okomentovat