Je ověřenou pravdou, že všichni lidé od přirozenosti touží po poznání. Jsme ale ochotni veškeré poznání vnímat a akceptovat? V případě příjemného poznávání světa se cítíme nakloněni přitakat že ano, ovšem pokud se dostaneme do fáze negativního poznání, tam už si tak jisti nejsme...
Je tedy pravdou, že všichni toužíme po poznání? Řekla bych, že v mém životě to platí... Bez poznání zůstávám stát na jednom místě, přešlapuji a nevím, a to je právě onen moment, kdy vím, že musím dojít k nějakému poznání, které mě posune dál. Poznání, že žiji tady a teď, se svými velkými radostmi a malými starostmi, že jsem to právě já, kdo udává směr i velikost svému životu, a proto je důležité si opakovat staré, již poznané. Je totiž nutné zbavovat se starého, abych mohla přijmout nové... poznání, radost, lásku, štěstí, zodpovědnost...
Proto přeji všem krásná poznání a skvělé poznatky!
Žádné komentáře:
Okomentovat