Kam ses mi ztratila?
Kdo tě teď hýčká?
Slzy mi skrápějí,
tváře i víčka.
Duše je plná splínu i bolesti,
kam vedou cesty - necesty?
Putují, kroutí se, tam a zpět,
aby každý dokázal obejít tento náš svět.
Dojdu-li ke štěstí otázka pouhá,
vždyť život sám, je cesta velmi dlouhá...
Jednou jsem tady, podruhé tam,
jasno mám v hlavě, nechtěj být sám!
Chytím si květů pel, motýlí křídla,
objevím lásky žár,
medvědí objetí,
už nejsem já,
teď už jsme já, ty a ty!
Žádné komentáře:
Okomentovat