Člověk by se měl stále na něco těšit. Jenže samým těšením se na to, co přijde, přicházíme o to, co právě probíhá. Možná se nám zdá probíhající děj příliš nudný. Ale dívali jsme se správně? Je opravdu nuda žít každodenní drobností? Není to něco, co si jen sami nalháváme? Možná se jen snažíme příliš rachle běžet vstříc krásným zítřkům a zapomínáme na právě teď a právě tady. Je to jako se vším, co v životě přichází. Těším se, až to přijde a ani nevím jak, už je to pryč. Jediné, co však zůstane jsou stopy lásky, laskavosti, skromnosti a úsměvu, který jsme dokázali dát. Nebát se dávat a přijímat to, co přichází. Vždy a tehdy, když je to aktuální...
Neztrácet malé radosti, mít jich vždy dosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat