Je tolik věcí na světě, které nechápeme, i když se je snažíme pochopit. Je tolik starostí, které si děláme, i když vlastně nemusíme. Je tolik skutečností, které kolem nás proudí, ale my je nedokážem pobrat. Je tolik příběhů, které jsou všude kolem nás a my si vybíráme jen ty neskutečné. Člověk má určitou predispozici vnímat především ty skutečnosti, které jsou naprosto neskutečné. Utíkat se k věcem, které nemohou, nebo nemusí existovat, ale v našich myslích jim připisujeme zvláštní sílu. V životě se setkáváme s různorodými problémy, které musíme řešit. Na jednu stranu je to pro nás výhodné, protože tím neustále trénujeme mozek, který byl vytvořen k tomu, aby myslel a myšlením mu tedy připravujeme radot. Ovšem z druhé strany mince je toho někdy až příliš. Informací, dějů, věcí, úkolů a čeho je moc, toho je příliš. Snad proto bychom měli umět pracovat nejen se sebou samými, svým myšlením, ale také skutečnostmi, které nás obklopují. Potom dosáhneme jisté úrovně tlaku, kterou budeme schopni bez větších problémů zvládnout a stále se usmívat na svět. Je to jen na nás, co pochopíme, co zpracujeme, s čím se popereme a co necháme svému osudu...
Nebojím se nic, vím stále víc a víc!
Žádné komentáře:
Okomentovat