Život se tak někdy zamotá, že ani nevíme proč? Proč těm, které nejvíce milujeme přinášíme strarosti a bolest? Proč jsou naše duše plné neklidu a hledání? Proč musíme pořád někam kráčet a směřovat? Proč současnost tolik bolí a nedá nám spát? Proč nejsme dokonalí a proč si klademe tyto otázky? Proč?
Přála bych si v každém milém okamžiku svého života zastavit se, uvědomit si, ANO to je ten okamžik, za který za to být. Prožít život naplno, bez spěchu a strachu z toho, že něco nestihnu, promarním svůj den a opět tu bude večer. Mít tak kouzelnou moc...
Co by se změnilo? Nebyl by to jen další způsob prodlužování starostí a bolestí? Nebyla by to jen nevybuchlá mina v mých rukou? Nebylo by to další trápení se, bolestí, které se dožadují svého procítění?
Nevím, ale chci věřit, že NE! Život bez bolesti by nebyl úplný. Bez bolesti by člověk nepoznal radosti, bez starostí by nebyly radosti, bez mraků by nebylo slunce a bez Vás bych nebyla já. Proč? Prostě proto...
Žádné komentáře:
Okomentovat