Léto uteklo jako voda a před námi se opět otevírá nové školní období. rozhodující v mnoha směrech a pro mnohé z nás. Každý máme ten svlj závěr, spojený s určitým záměrem. Dostat se na vhodnou střední školu, dostát svým dobrovolnickým radostem, zvládnout pracovní úkoly a vysoká standard projektu rodina. A tak se dostaneme do běžného kolběhu a rytmu malých radostí a každodenních starostí. Od pondělí do pátku budeme brát schody pozpátky a víkendy se uklidníme, vírou v lepší naplníme. Něž se nadějeme bude čas vánoc a jiných velkých prožitků, které přijdou, aniž je ovlivníme. Proto se s úsměvem dívejme na závěry, které otevírají nové začátky. Času, věku, poznání i vzteku!
Neboj se konce, neb život je věčný...
sobota 31. srpna 2019
pátek 30. srpna 2019
Úbytová
Je jen otázkou času, kdy pochopíme a procitneme. Jakmile tato chvíle nastane, měli bychom být nachystáni na velké změny, které to přinese. Nezůstat na půl cesty k poznání, které je pro nás připraveno a nasát celý pohár všeho poznání, až do dna. To pomůže skutečným změnám, které nosíme v hlavách, ale jejichž realizaci odkládáme. Až bude větší, až budu mít víc prostředků, až našetříme na nové auto, až se začnou hory zelenat, až bude klidnější období, ... Mnohá z těchto až právě pochopíme, až to přijde. A že to opravdu přijde, to si můžeme být celkem jistí. Protože jedinou jistotou našeho života je, že nic není jisté a stálé. Všechno se proměňuje a stejně i my se musíme umět přizpůsobit měnícím se podmínkám. Jinak z nás budou dinosauři v exkluzivním balení, možná na výsluní. A kdo by chtěl být žijícím dinosaurem ve vyhynulém světě? Zřejmě nikdo! Proto očekávejme, chápejme a procitejme dostatečně brzy, abychom neskončili na úbytě...
Kdo čeká na Fleka?
Kdo čeká na Fleka?
čtvrtek 29. srpna 2019
Bosá
Nechejme minulost minulostí a budoucnost budoucností. Žijme současným okamžikem, který je s námi a dává tušit minulost i budoucnost. Uchopme otěže vlastního života do svých rukou a nebojme se skutečně bojovat za věci, které stojí za boj. Ostatní prožijme a zkusme se nechat prožitkem vnést do toho, co je neodvratitelné, skutečné, právě probíhající. Jen tak dokážeme prožít plný život, který věnujeme tomu, co je opravdu potřeba a těm, které máme rádi. Jisté dohady vždy zůstanou, ovšem hluboko v duši víme, že právě tento přístup je tím nejdůležitějším. To, co pomine, už nikdy nepřijde a také minulost již nikdy nezměníme. Co můžeme jen trošku upravit je pohled do budoucnosti, kterou tvoříme právě teď. Tím, že věci skutečně prožijeme a budeme sami chápat své místo v současnosti, máme naději na budoucnost. Ta se rodí právě teď a právě tady...
Neohrnuj nos, raději jdi bos!
Neohrnuj nos, raději jdi bos!
středa 28. srpna 2019
Vlídnost
Známe to všichni, na začátku pracovního, rodinného i společenského života si představujeme, že dosáhneme něčeho velkého. Že musíme někým velkým být, něco významného vykonat a něco podstatného vyzkoumat, abychom se stali významnými ve svých oborech, životech, společnosti. Nic není dál od pravdy. Protože náš život je přeci tvořen řadou každodenních projevů vstřícnosti a přívětivosti, které se v našem životě kumulují a mají šanci přerůst do něčeho opravdu velkého. Vždyť každý člověk, kterého v průběhu svého dne, týdne, života potkáme, má svůj vlastní příběh, jehož prostřednictvím je možné se naučit něco nového. Život každého z nás je totiž tvořen vlastními okamžiky, které představují prostor k projevení více soucitu, laskavosti, či vstřícnosti, které jsou významnou podstatou našeho vlastního lidství. Buďme připraveni a staňme se tím, kým skutečně v jádru jsme. Obohacujme svět kolem sebe, rozesmějme byť i jediného člověka a projasňujme zhola neznámým lidem náladu, aby i náš život stál za to...
Nesobecky dávej, laskavostí vše zvládej!
Nesobecky dávej, laskavostí vše zvládej!
úterý 27. srpna 2019
Domyšlená
Lekci od lekce jdeme životem, učíme se, moudříme, hloupneme a bláznime vždy, když je to potřeba. Od jednoho kroku není daleko k druhému a všechny starosti i radosti nás propojují do dalšího žití. Toužíme být výš a dál, sníme o místech zatím nedostupných a věříme, že jednou nastane ta správná chvíle a my se ocitneme právě tam. Obýváme známe prostory a málo riskujeme, věříme v pevnou sílu tradic, které propojují věky. Někdy upravíme perspektivu, jindy se držíme při zemi a nadhled je nám cizí. A jak tak procházíme naším světem, stále více zjišťujeme, jak moc a zároveň málo dokážeme. Byť jsou naše snahy zřejmé, změny se prosazují velmi těžko a pomalu. Rozhýbat rozkolísaný koráb onoho světa je tak složité. Neztrácejme však naději, změny jsou blízko, teď už musíme jen vytrvat...
Vytrvej, přemýšlej, zítřek si domýšlej!
Vytrvej, přemýšlej, zítřek si domýšlej!
pondělí 26. srpna 2019
Tikající
Líbezně si zpívá člověk, jehož osud není ničím zkalen. Jde od okamžiku k okamžiku, sílí, roste a uvědomuje si podstatu svého bytí. Cesta ubíhá, dny se střídají v harmonickém celku a jednotlivé skutečnosti na sebe navazují. Není nic nezkaleného a jasný obzor se otevírá novým zkušenostem. Cesty jsou strmé, kamenité a člověk již převzal svůj podíl za své kroky vpřed. Nemá tedy význam zastavit se uprostřed cesty a ptát se. Není potřeba stále dokola rozebírat nastavené skutečnosti. Jednou jsme se vydali na cesty, slíbili jsme si dosažení určitých cílů a měli bychom vytrvat. Nelitujme času, buďme rádi, že jej máme a zužitkujme jej tak, abychom zpětně nemuseli litovat dne ani hodiny. I když máme občas v životě pocit, že jsme dosáhli vrcholu a naše krásné výsledky jsou definitivní, není to zcela pravda. Naše životní hra je větší a delší, než do tohoto okamžiku. Trvá a trvá přesně do jeho konce...
Piš si a střádej, životem bádej!
Piš si a střádej, životem bádej!
neděle 25. srpna 2019
Lulečská
Počasí dnes moc nepřeje venkovním aktivitám, přesto se vydáme na procházku lesy v okolí Lulče. Fedoš i Roník nám běží v patách a tak se vůbec nebojíme, že bychom se ztratili. Sbíráme ostružiny, maliny, zkoušíme švestky, hrušky i jalíčka. Pochodujeme tam a zpět, až se objevíme na známém místě plovárny. Teď ještě nehoru a rychle se schovat před deštěm. Klukům to nevadí a kriketem si krátí doobědový čas. Následně prověří své znalosti světa, když už je čas oběda. Naplnit bříško s vyrazit směr domov. Než tak úplně uděláme, rozloučíme se s každým členem početného společenství. Pak ještě navštívíme zoopark se zvířátky, pomazlíme se s lemury, ovečkami a oslíky. A teď už je opravdu čas jet domů. Škoda, že příjemné dny, v milé společnosti běží tak rychle, neboť tohle bylo opravdu skvělé!
Díky za každý prožitek, byl to báječný zážitek...
Díky za každý prožitek, byl to báječný zážitek...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)