Usměrněná

Cesta je tím nejdůležitějším cílem, který si můžeme v životě dát. Jít někam, směřovat a vidět to, co prožíváme. Cítit každý krok na nelehké cestě životem a víra v plnost našeho naplnění. V tom je plnost našeho prožívání a celistvost každičkého kroku, který vážíme námahu splněného snu. Jednomu stačí víra, že dojde naplnění svých cílů. Jiný potřebuje naplánovat každičký detail svých cest. Každý však kráčíme svou cestou k vysněným životním metám, s hlavou vztyčenou a plnou nápadů. Docházíme na samý okraj našeho vědění, cítíme vnitřní naplění i radost z cest a zároveň vůni neobjevených dálek. Dálek plných romantiky, zážitků, vědění, smíchu i toužení, strádání, nejistoty či neporozumění. Přesto nás neodradí od usměrňování našich kroků až tam, kde jsou vrcholy našich velehor a údolí našeho poznání. Jen tak se posouváme, objevujeme i nacházíme. V jednoduchosti, jednolitosti, radosti i vnitřního souznění, které každého promění!

Život je úkolem, splňme jej, cesta je cílem, užijme ji...

Důvtipná

Hraji si se slovy, přemítám nad jejich výzamem. Procházím kolem, píšu si slovíčka. V duchu si přehrávám nuance řeči. Stačí jen malinko pozměnit písmeno a máme zcela jiný význam. Říkám si říkánky, skládám je ze slov a pokouším se pochopit důsledky obsahu. Přesto jsou taková slova, která významně ovlivňují člověka. Vnímání se otevírá, nabírá nové síly a aktivuje mnohé netušené stránky života. Nebo naopak utlumuje a vysává životní sílu či optimismus. Člověk se podvědomě snaží zachytit sílu slova i myšlenky, hladí a laská slova krásná, pamatuje na údernost škodlivých slov. Slova dokáží ranit, umí pohladit, jsou náladou, zvukem i milým překvapením. Některé zvuky vyvolávají představy o činnostech, které je doprovází. Jindy je potřeba jisté důmyslnosti, abychom pochopili, co se děje, kde se děje a proč se děje. Slova jsou jaké peříčka, jemná, kouzelná i laskající naši duši. Je v nich ukrytá životní síla a dlouhověkost myšlenek předchozích generací. Jedna se opakují a jiná jsou spojena pouze s těmi, kdo je používali... Dále zanikají a stávají se propojením lásky, otevřenosti, starosti i duchaplnosti těch, kdo je užívali. Ať už jsou to naše jména, přezdívky, milá oslovení či intonace. Je to něco, co má svou sílu i váhu a je potřeba se jí nechat laskat, řídit, spojovat i chápat její rozsah i dosah! Važme slova, vyjadřujme to, co je nutné, vždyť platí, že mluvit mnoho je jedna věc, mluvit dobře druhá...

Důmyslně volená slova a přiměřené činy po celý den!

Uvolnění

Svíravý pocit na duši a těžko u srdce jsou pryč. Úkoly jsou splněny a přede mnou se otevírá volný den, který doufám strávím ve společnosti jen těch nejmilejších. Co si počnu s načatým novým týdnem v tuto chvíli netuším. To co ovšem vím je, že nepotřebuji spěchat, ani nikam pobíhat. Den bude jen můj a strávím jej jen tak, jak budu chtít. S knihou v ruce, v posteli, v bazénu, při nákupech, u vaření, ve sladkosti, v příjemnosti? To zatím netuším, ale jistě si s tím už poradím. Uvolnění, relaxace a oddych je totiž přesně to co potřebuji, abych se zase zítra mohla postavit před další výzvy, které mi tento pracovní týden nachystá. A že jich asi zase bude! Já se ovšem nebojím, dobře ve všem obstojím!

Příjemné uvolnění a podohový den všem...

Úplňková

Dnes nás v noci čeká na obloze neobvyklý úkaz. Měsíc se bude ukazova v celé své kráse a slunce jej bude barvit do červena. Zvláštní rozhložení hvězdné oblohy slibuje nečekanou podívanou a váhám, zda nezkrátit noc. Budu se tšit a doufat, že nebe zůstane bez mráčků a celý vesmírný úkaz bude krásně pozorovatelný. Sice víme od astronomů, že dané se bude zase opakovat za několik let, ale copak vím, zda tady ještě budu? Proto určitě vstanu, obětuji několik hodin spánku a budu koukat. Jen tak vím, že to uvidím aprožiju si krásnou úplňkovou noc...

Za krásami přírody i oblohy!

Strašidlácká

Straši braši už se derou, ne světle se pořád perou. Těší mě, že jsou tu zas, bude sranda, bude špás. Sedím tiše jako myška, v ruce leží krásná knížka. Na plátně se upír směje až to srdce rozehřeje. Frankenstein je plný stesku, hledá k vlkodlakovi si cestu. Malý chlapec všechno zjistí, děda ho za zády jistí. Je to upír nad upíry, na tváři má dlouhé kníry. Učí vnuka lumpárnám, nezůstává nikdy sám. Strašidla a strašidláci, jsou i velcí rošťáci. Kulišárny vymýšlejí, to si děti jenom přejí. Smích a úsměv na tváři, ten nám po filmu zazáří. Radost hnedle budem mít, bude se nám lépe žít. Od dneška totiž víme, že strašidel se nebojíme. Jsou to naši kamarádi, s kterými se máme rádi. Jsou to naše příšerky, nepotřebujem už baterky. V noci spíme, přes den bdíme, na večer se už těšíme. Přijde Draco, přijde Frank, bude zase plný rank. Denis ten si bude hrát a my s ním budem usínat...

Pohádkový den, každému jen!

Kapacitní

Hlava pracuje na plné obrátky, tělo se přizpůsobuje vysokému tempu. Kapacita mozku se pomalu plní a je potřeba myslet na úklid mentální i tělesné schránky. Prožité, pročtené a nastudované nelze jednoduše odstranit a vymazat. Každičký detail zůstavá v nás, ovlivňuje naše myšlení a zasévá nejistotu při rozhodnování. Zda mám všechny podklady, zda jsem prostudoval všechnu dostupnou literaturu, zda mám promyšleny všechny budoucí kroky účelně a reálně. Něco zapomeneme velmi rychle, jednoduchým procesem přepisování jedné myšlenky druhou. Jiné zůstává v nás, ovlivňuje pozitivně i negativně naše myšlení a otevírá prostor k dalšímu rozvoji. Všechno prožité má svou stopu v našich srdcích i tělech a toto nelze změnit. Jedinou možností jak přemluvit sám sebe k činnostem, které bychom měli nebo chtěli dělat je rozhodnutí. Být aktivní, být plný pozitivních emocí, motivovat se k prožití aktivního života, prohlubovat prožitek z pozitivních emocí a být dlouhodobě spokojený. Jen tak můžeme dospět k aktivnímu, smysluplnému a akceschopnému prožitku z každého dne. Kapacity dostačují, jen je nutná správná motivace, směrování svých schopností k aktivitě, sledování výsledků a objektivní hodnocení. Není nutné být perfektní, je důležité být, žít a osobně růst...

Neváhejme, neodkládejme, život běží stále, proto jej žijme!

Dravá - hravá

Dravá šelma, nebo mírný beránek? Netuším v co se dnes změní můj den a v jaké náladě proběhne. Co však vím, že bude náročný, jako ostatně i dny předcházející. Chtěla bych s volnou hlavou procházet světem, hrdě se procházet prostorem s pocitem, že jsem neohrožená. Zatím se tady pomalu a nenápadně ploužím, snažím se být neviditelná a splynout se svým niterným já. Lépe by mi bylo někde v klidu domova a tichu přírody. Přesto musím být tady a teď, usmívat se a věřit, že budu přesvědčivá a nikdo mou lest neprohlédne. Dnes se necítím na žádné úskoky, velká řešení, ani neskutečné výkony. Dnes je den pro hravost, odpočinutí duše a relaxaci od všeho nechtěného. Snad se podaří a vyjde příznivé počasí pro hravost a dostatek prostoru pro dravost ostatních. Já dnes budu v pozadí, šedá eminence sledující dění kolem sebe a vytvářející si obrázek o všem a ničem. To je dnes můj cíl, který se mi snad podaří splnit a naplním předsevzetí, že dravost je pro dravce a hravost pro mou osobnost! Vždyť hra je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak si zjednodušit život a být opět dítětem.

Za dětský smích na dospěláckých tvářích po celý den...