Labutí

Úžasný zážitek s hudbnou a pohybem, nás přivítal ve Státní opeře. Sotva se ztlumilo světlo, už tleskáme dirigentovi a můžeme začít. Pomalé tempo hudby, jemná melodie a ladná baletka se objevuje na jevišti. A najednou je plné jeviště pohybu, života, krásy a rytmu. Dech se krátí, hlava je pohlcena okolním kolotem a nevnímá nic, než osvětlení postavy baletních mistrů. Děj se líně proplouvá, rytmus zrychluje, labutě plují, princ se zamiluje a černokněžních kuje pikle... A pak už jen rychlý spád, boj za lásku, o srdce a milvání. Princezna je zachráněna, láska vítězí a labutě nádherné plují po pódiu, ke své slávě!

S láskou přemůžeš i největší úskalí...

Rozhodnutí

Problémy jsou od toho, aby se řešily, aby člověk prokázal dostatek odvahy a zkušeností při nalézání konstruktivního vyřešení. Ať už se jedná o zásadní otázky vědy, či výzkumu, nebo pouhé problémy v komunikaci, je potřebné věci nahlížet z celkové perspektivy a se snahou dosáhout tvůrčího řešení. Kreativita, usedlost, dravost či rozvážnost jsou právě těmi prvky, které pomáhají nalézt řešení. Jednou s převahou odvahy, jindy s dostatkem přesvědčení o správnosti našich rozhodnutí. I ta mohou stát za úspěchem a vhodným pohledem na problém. Není důležité zůstávat u vědomí, že je tu něco, co si žádá vyřešení. Mnohem podstatnější je vlastní proces a cesta k úspěšnému cíli... Někdy přímočará, jindy klikatá, vždycky s dobrým úmyslem člověka, dostát svému slibu lidství, humanity a inteligence. Takže se nebojme velkých výzev ani malých otázek, není malého úkolu, jsou jen zásadní rozhodnutí! Úspěch člověka nezávisí na podmínkách jeho života, ale na vlastních rozhodnutích. Je tedy jen na nás, pro jaký směr se rozhodneme.

Správný směr a dobrá rozhodnutí po celý den...

Sděleně sdílená

Ve zkratce se na nás řítí informační vlna. Jedni uskakují, druzí nastavují tvář, uši, oči a jiní se otáčejí zády a nechtějí nic vnímat. Všude kam se podíváme je něco nového, co bychom měli vědět, co bychom měli znát, s čím bychom měli pracovat a co bychom měli ovládat. Je toho všude kolem mnoho, uši, oči, hlava nestíhají procházet informačním bludištěm a vybírat jen to nejpodstatnější. Samotný výběr se stává stresovým činitelem a každý volí k pochopení to, co je schopen pojmout. Ale když toho ještě mnoho zbývá? Je to obrovská hromada a nikdo netuší, jak je hluboká. Jediné, čím si můžeme být jistí je fakt, že informace tady byly, jsou a budou. Na každém z nás záleží, zda budou chrámem, výtahem či pojišťovnou našich životů. Zda budou tím, čím bychom chtěli a vším, co by měly... Byť je fantazie důležitější než informace, dopřejme si od každého kousek. Potom se i náš život promění v kouzelnou zahradu splněných snů, přání i tužeb.

Informace bez legrace a ještě dál!

Popularizační

Všechno se přibližuje, všemu se snažíme rozumět a chceme chápat každičký detail z tajů světa vědy a výzkumu. Opatrně našlapujeme a přibližujeme se poznatkům, které jsou mnohdy za hranicemi našeho vlastního poznání. Přesto se snažíme, chceme být informování a vytváříme obraz o naší lidské komplexnosti. Přesto zůstává mnohé skryto a vyplyne jen vyvoleným. Těm, kteří chápou souvislosti a vidí dál než na konec okuláru mikroskopu, či poslední knihu na regále. A tak by to mělo být, vždyť oni jsou těmi kapacitami, které léta studovaly, prakticky zkoušely, experimentovaly, aby mohly vypracovávat závěry a popularizovat dosažené výsledky. Lékař bude vždy lékařem, a to i v případě sečtělého pacienta. Stejně tak právník je oprávněn k výkonu právních činností a léty praxe i zkušeností se stává expertem. Ne ten, kdo si načte, bude skládat učené pojmy a myslet si, že plným zveřejněním jsme všichni soudci! Ostatně to platí o každičké profesi, kterou lidé zastávají. I když se nám na první pohled může zdát, že není ničím, co bychom nezvládli.... Není tomu tak, i řazení knih v knihovně, vyhledávání na internetu a poskytování odpovědí na záludné otázky má svá pravidla. A pokud chceme být přesní, měli bychom vyžadovat odbornost a profesionalitu. Byť spojenou s pochopením a popularizací, ale kvalitu profesionála, kterou nic nemůže nahradit. Snad proto se pojďme společně pokusit pochopit to, co pochopit lze a vědecké poznání nechejme na kapacitách a vybraných autoritách...

Věda je cestou, ale i prostředkem k poznání světa!

Kontrastní

Je to již několik týdnů, kdy se na nás valí kolony běženců. Představitelé vlád, politické špičky, ale i obyčejní občané vyjadřují svůj postoj k uprchlické krizi. Možná naivně, čistě teoreticky, přesto s žádným prvkem spekulace se odvažujeme hodnotit a kritizovat, či obhajovat něco, co málokdo zažil, dovede si představit a je schopen řešit. Vyjdeme-li ze zpráv poskytovaných médii, nabydeme dojmu, že běženci jdou pouze za vidinou lepšího světa, obživy a úrovně životních podmínek. Ve své podstatě odhlížíme od toho nejzásadnějšího, a tím je, že jsou to lidské bytosti, zmítané politickými, ekonomickými, společenskými i kulturními procesy vlastního lidského společenství. Lidé s jistou úrovní vzdělání, obecným rozhledem, uzávající vlastní individuální hodnoty kultury, společnosti i pospolitosti, které vychází z historických souvislostí vývoje daného společenství. Protože my sami jsme byli vychováni a vzdělávání v jiném rozsahu a rozmezí, můžeme pociťovat přirozenou obavu z něčeho, co nám není známé, co dostatečně nechápeme a neumíme dát do souvislostí. Není však naší povinností, a vlastně i součástí vzdělání, učit se objevovat druhé, chápat rozmanitost lidského druhu a umět se vyrovnat s odlišností? Neměly by současné otázky spíše směrovat k nové identitě každého z nás? Kdy překonáme naše individuální zvyklosti a zdůrazníme to, co máme jako lidé společné... Budeme usilovat o dosažení lepšího světa, pomocí společných cílů a úkolů. Jen tak budeme schopni, my dospělí, ukázat mladé generaci to, jak žít společně a jak žít s ostatními. Do života důležitý princip a výborná zásada!

Žijme v protikladech a učme se je využívat ku prospěchu jednotlivce i celé společnosti...

Výroční

Každý den je něčím zvláštní. Každý den stojí za to oslavit a žít s pocitem výjimečnosti. Existují ovšem dny, které mají svou hloubku provázánu s činy, které byly někdy, někým udělány. A dnešní den je právě takovým. Před mnoha lety jsem učinila jedno závažné rozhodnutí a dodnes je mojí součástí. Jsem spojena s jednou nádhernou osobu, pro kterou za to stojí žít. A díky ní mám v životě to, co mnozí hledají. Porozumění, smích, štěstí, lásku, někdy trochu starostí a nezbedností. Nejdůležitějším pojítkem s minulostí není jen vzpomínka na den D., ale také naše společně sdílená bytůska. Plná optimisnmu, dětského nadšení a elánu pro každou drobnou i větší lumpárnu.... Bez onoho rozhodnutí by nebyl můj život tam, kde je dnes. Proto děkuji za to, že jsme se potkali, že jsme se poznali, že jsme se vzali a že jsme spolu i zůstali! Díky za každý další den i noc, lásku i pomoc!

Krásné výročí medvědům a medvědicím...

Operační

Operace Lachtan právě začala a já netuším, kde je moje místo! Sedět, držet, podporovat, nebo se jan tak nervovat. Hrůza mě obchází, jsem zpocená a nervy mám napnuté k prasknutí. Povede se zákrok hned napoprvé, nebo bude potřeba další pokračování? Sleduji pomalu se sunoucí kapky potu, hledají si cestičky a ztrácí se kdesi v mlze. Hodiny tiše odbíjejí a tempo světa se zpomalilo do hlemýždí rychlosti. Před očima jdou útržky života, veselé drobnosti a vážné strarosti. A najednou je to pryč. Oko vidí, akce se ruší a nejistota odpadá. Zas je tady běžná neděle, s lenivou atmosférou a vláčným trváním...

Operace dopadla, ruka neupadla!