Podvolená

Zmizelá si připadám,
běhám stále sem a tam.
Zlaté časy vyhlížím,
v zrcadle se prohlížím.

Tady vrásky, tady fald,
s věkem je to prostě tak,
nelze mládnou,
nelze být,
v dospělosti,
třeba dlít.

Raději bych,
povím vám,
šla na dlouhý,
dětský flám.

Jedla, pila,
flámovala,
svoji dospělosti
bych se
vzdala...

Nelze žíti cizí sen,
musím býti jen v tom svém.
Není zase až tak zlý,
když jsi se mnou v něm
i Ty!

City i pocity,
nejsou zde zabity,
jsou stále přítomny,
jsou pořád za humny.

Stačí jen pohlédnout,
do dálky dohlédnout,
krásu si vyhlédnout
a všemu pohlednout.

Den s pohlednutím jen!

Páteční

Co nás nutí přemýšlet,
o čem je vezdejší svět?
Co nám dává sílu vstát,
když už nemáme chuť se prát?

Kdo je vždycky oporou,
když mraky jdou nad vodou?
Kdo je tady stále s námi,
i když jsem za horami?

Je to láska, rodina,
která nikdy nedřímá.
Je to pouto dětí v nás,
že najdeme vždy lepší čas.

Lehce ztrácíme,
těžce hledáme,
pro život, pro sebe,
prostor si děláme.
Pracujem, studujem,
život si budujem,
nikdy to nevzdáme,
dokud to nemáme!

Bohatství života,
třpytí se na dosah,
stačí jen ruku vznést
a už ji máš na rukách...

Úplnost života není ve jmění, ale ve chtění a neustálém bdění na tím, co potřebuje ochranu!

Normálně surrealistická

Je to jak má být,
tak proč nemám klid?
Proč mě pořád něco honí,
jako stádo divokých koní.

Nevím, pátrám,
procházím,
z údivu,
nevycházím.

Dobré skutky úmysly,
na závěr jsou výmysly.
Kam se poděly
a hlavně jak?
Připadám si,
jako
zpátečník,
rak...

Jeden krůček k cíli,
vyrovná se míli.
Jeden skok
je dlouhý rok.

Nemám chuť a nechci žít,
abych musela stále proti vichru jít.
Složím zbraně, půjdu dál,
raději pěšák, nežli král.

Klidná hlava, svědomí,
moje pravidla nejsou jen vědomí.
Jsou a stále budou se mnou,
jako můj život je s Tebou...

Den plný přemýšlení, bez domýšlení a nereálných situací všem!

Znějící

Letmo se dotýkat,
více si povídat,
krásně se zpovídat,
manželství správný řád.

Dny jdou a nevím kam,
copak s tím nadělám?
Každý rok říkám si,
rosteme do krásy.

Z roku jsou dva, pak tři,
nikomu nepatří,
jsou jenom mé a tvé,
už je to víc jasné.

Jednou se objeví,
podruhé zavolá,
co?
To nikdo neví,
snad mlha to zdolá...

Vrací se dny i sny,
kde jsme my?
Pojďme si povídat,
více si užívat.

Práce je podstata,
pro vztah je hranatá,
láska a poznání,
zlé duchy zahání.

Líce nám rozjasní,
v srdci nám stále zní,
vřelost a láska s ní,
co nikdy neodezní...

S láskou a chápáním,
dojdeš i k poznáním,
že nic Tě nezraní,
že nemáš být v ústraní,
že jsi tu abys byl,
že jsi tu abys žil,
že jsi tu abys měl,
co život po Tobě chtěl!

Laskavá slova a dobrota srdce naplňuje naše líce...

Jevištní

Dutina sem, dutina tam,
v hlavě si to promítám.
Všechno je tady
a přece nic,
někdo má všechno,
jiný víc.

Fasády zdobíme,
vnitřně se bortíme.
Na venek s úsměvem,
na všechno zapomenem.

Nikdo nic nepozná,
jsem tady,
kdo mě zná?
Nikdo nic nevidí,
každému závidí.

S úsměvem na tváři,
co jsme to za lháři!
Život je jeviště,
možná i hlediště,
stále však častěji
vidím tu smětiště...

Odpadky nezmizí,
v duši se naklídí,
málo kdo uklízí
a diví se, co sklízí?

Nepleťme hry si soutěží,
jen upřímný totiž
dnes vítězí!

Jeviště čeká, tak jakou masku dnes vybereš?

Niterná

V hlavě tisíc otázek,
děláme si obrázek,
jak to bude vypadat,
až bude slunce zapadat.

Bude ticho, bude tma,
budem stále jen my dva?
Bude světlo, bude záře,
rozjasníme naše tváře?

V duši stále přemítám,
kam se mihnu,
sem, či tam?
Hlava plná obrazů,
čeká na zdar či oázu?

Vím to, věřím, spoléhám,
svou budoucnost
ve svých rukou,
mám...

Kráčet vpřed a nikdy sám,
to je můj veliký plán.
Být tu pro ty, co mám ráda,
krýt jim stále jejich záda,
v dobrém, ve zlém, v pohodě,
být vždy v dobré náladě.

S úsměvem a vnitřním světlem,
jdu si za svým krásným světem,
v sebe víru stále mám,
stejně, jako v celý
náš rodinný,
medvědí
i vlčí
klan!

S vnitřním přesvědčením, za sluncem a uvědoměním...

Zkoušená

Otázka střídá otázku,
odpověď visí na vlásku.
Všechno už bylo probráno,
ještě však nemám vyhráno.

Známky jsou stále nejisté,
kolik je vraních ok,
nebo snad
čtyřlístek?

V hlavě se rojí poznání,
prázdniny jsou k nedočkání.
Těším se až to odezní
a já budu volná,
budu s ním.

S volnem a školou za zády,
užiju si hodně poráda.
Teď se však musím soustředit,
dobré známky i hodnocení mít...

Jen si mě klidně zkoušejte,
do krku, očí koukejte,
všechno vím, všechno znám, odpovím,
jsem totiž máminin šikulín!

Zkoušení bez zkroušení všem...