Administrativní

Formuláře, tiskopisy, blankety, papíry, přihlášky a všude ty stejné informace, stejné podpisy. Tak se mi nějak zdá, že už si vůbec nevážíme stromů, lesů, přírody... V dnešní online době nemít propojeny základní informace o téže osobě v rámci jedné instituce, je to normální? Asi ne, ovšem co je vlastně normální. Příslib, že od přístího roku to bude lepší, že elektronická média a počítače nám zachrání duševní zdraví a velkou řádku stromů, že tatáž informace se dostane všude tam kam má a zároveň bude chráněna před těmi, kdo by ji mohli zneužít? Ujištění, že všechno chce svůj čas a musí být dobře připraveno?

Nejsem pesimista, a přesto se domnívám, že administrativa nemůže fungovat bez papíru. Vždy budeme potvrzovat svým vlastnoručním podpisem práva a povinnosti, vždy budeme souhlasit či odmítat zveřejnění údajů a vždy bude docházet k plnění i porušování našich bytostných práv na soukromí. Přesto pokusme se využít všech možností techniky, kterou nám nabízí, ať i naše děti mohou zažít tu radost z pohledu na nádheru zeleného lesa, plného stromů, zvířátek, lesních plodů, vůní a barev.

Krásný den, bez hlášení a formulářů všeho druhu, ať spojí se účelnost techniky a krása přírody, ku prospěchu nás všech!

Mlhavá

Mlhavá rána jsou tak krásná a nutí mě přemýšlet, nad pomíjivostí světa i člověka. Je asi bláhové chtít zastavit čas, vychutnat si nádheru světa. Je možná bláznovstvím, vnímat sílu přírody a světa. Přesto nejvyšší formou štěstí pro každého člověka je život s určitou mírou mlhavosti, pomíjivosti a bláznovství!?

Nechť žijí všichni malí i velcí blázínci, život ať je plný krás, radostí a úsměvů!

Maminčin paradox

Je krásný a zároveň zcela jasný. Žít tak svůj život svobodně, naplno, ale jak, ptám se? Dají se skloubit vztahy s nevztahy? Láska s nenávistí? Radosti se starostmi? Mít plnohotnotný a zároveň svobodný vztah k nejbližším? Myslím, že na tuto otázku nelze nalézt jedinou odpověď, nabízí se jich mnoho. Co ovšem platí, pokud chci a toužím žít svůj život svobodně a naplno, dostanu se do situací, které budou svazující i osvobozující zároveň. Však si zkuste být mámou, manželkou, tetou, dcerou, neteří, sestrou, švagrovou i snachou zároveň... Je tedy můj život svobodný? Ať tak, či tak, vztahy, které mám jsou cenné, přináší mi radosti i starosti, naplněné vědomím, že na každém kroku mě čekají další skvělé příležitosti. Proto musím mít své smysly stále dokořán, abych je mohla vidět, slyšet, vnímat a hlavně chopit se jich! V tom je má největší svoboda - vědomí volby...

Ať jsou všechny naše volby šťasné, radostné, veselé i paradoxní ...

Poznatková

Je ověřenou pravdou, že všichni lidé od přirozenosti touží po poznání. Jsme ale ochotni veškeré poznání vnímat a akceptovat? V případě příjemného poznávání světa se cítíme nakloněni přitakat že ano, ovšem pokud se dostaneme do fáze negativního poznání, tam už si tak jisti nejsme...

Je tedy pravdou, že všichni toužíme po poznání? Řekla bych, že v mém životě to platí... Bez poznání zůstávám stát na jednom místě, přešlapuji a nevím, a to je právě onen moment, kdy vím, že musím dojít k nějakému poznání, které mě posune dál. Poznání, že žiji tady a teď, se svými velkými radostmi a malými starostmi, že jsem to právě já, kdo udává směr i velikost svému životu, a proto je důležité si opakovat staré, již poznané. Je totiž nutné zbavovat se starého, abych mohla přijmout nové... poznání, radost, lásku, štěstí, zodpovědnost...

Proto přeji všem krásná poznání a skvělé poznatky!

Dešťová

Děšťová kapka letí si světem,
občas se potká i s parapletem,
častěji ovšem letí až na zem,
kde vláhu svou dává nám všem.

Země se probudí ze svého spánku,
vlasy mám plné vlhkého vánku,
tráva se zelená, květiny kvetou,
podzimní rána jsou nadherná ve dvou.

Sluníčko prosvítí přání a toužení,
ať rychle uteče naše odloučení,
ať už jsi zase zpět a svět se točí,
ať ráno vstávám s pohledem to tvých očí...

Krásné je doufat,
na lepší časy si troufat
a proto není proč si zoufat!

Krásné je čekání a ještě krásnější pak setkání, tak ať jsou všechna setkání příjemná, přívětivá a laskavá! 

Malinová

Malé červené bobulky, naplněné sluníčkem, slaďoučké a plné zdraví. Ano jen taková dokáží být letní rána, slunečná, teploučká, voňavá a hlavně plná radostného očekávání nových dobrodružství. Tak hurá za novou vůní, úsměvem, propoceným tričkem, vyšlapaným kopcem...
Ať se podaří letní pábení, vábení, mámení i válení!

Tušená

A je to tu zas, očekávání léta, slunce a dovolené. Kam to bude letos? Tak jako většina populace k moři, nebo raději v našem, zatím "uplakaném" městě? Nevím, ale i tak se těším... Jsem plná tušení, předpokladů, nadějí z radostného času se svými nejmilejšími!

Tak ať i vám vyjdou všechny plány, ať je nač vzpomínat v zimě u krbu a teplého čaje....